Trable britské premiérky. Konzervativci se obávají, že je přivede k ‚epochálnímu volebnímu výprasku‘
Nešťastný začátek působení. Velká Británie se potýká s ekonomickou krizí a čerstvé premiérce Liz Trussové se nedaří najít optimální řešení. Propad zaznamenává i její Konzervativní strana, která za ní nestojí. „Neláme jí to vaz okamžitě, pokud se nedopustí dalších chyb. Ale čas, aby získala zpátky podporu strany a sjednotila ji, ubíhá a bude se měřit spíš na týdny než na měsíce,“ poznamenává k tomu pro iROZHLAS.cz Jan Váška z Karlovy univerzity.
Na premiérský post se posunula Liz Trussová z pozice ministryně zahraničí, kde se vyznačovala „jestřábí rétorikou“. Podobně rázný postup se od ní očekával i v jejím dalším působišti, v tradičním sídle britských předsedů vlád v Downing Street 10.
Británie se potýká s ekonomickou krizí, která je umocněna výpadkem peněz mířících do státního rozpočtu. Příčinu lze hledat v jednom z předvolebních slibů, které dala Trussová: nastartování ekonomického růstu skrze masivní snížení daní a zároveň udržení vysoké podpory sociálního zabezpečení.
Prvním krokem měl být „minibudget“. Premiérka spolu s ministrem financí Kwasim Kwartengem ho rámovali jako největší snížení daní za posledních 50 let. Pro ty, kteří vydělávají více než 150 tisíc liber ročně, se měla snížit horní sazba daně.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. V souvislosti s hlasitou kritikou ze všech stran politického spektra vyhlásil britský finanční systém poplach. Po pádu libry nakonec vláda oznámila, že od návrhu ustupuje.
Co plánoval kabinet Liz Trussové?
- Vláda Trussové chystala soubor opatření, která měla v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci měly být miliardové daňové škrty a dotace ve výši zhruba 60 miliard liber, která měla snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Kabinet se zároveň rozhodl zrušit plánované zvýšení daně z příjmu pro právnické osoby, měl zůstat na 19 procentech.
- Kritici návrhů varovali, že kombinace rozsáhlých daňových škrtů a vládního plánu chránit domácnosti a podniky před prudkým růstem cen energií způsobí, že se Británie vysoce zadluží v době, kdy se úrokové sazby citelně zvyšují. Podle opozičních labouristů by mohli ze snížení daní neúměrně profitovat bohatí a plán vlády budou financovat neudržitelné půjčky.
Kontroverzní plán na snižování daní musela Trussová obhajovat i na výroční stranické konferenci minulý týden, kde slíbila jeho přepracování. „Ne všichni budou s plánem souhlasit, ale všichni budou mít prospěch z výsledku – rostoucí ekonomiky a lepší budoucnosti. Máme jasný plán, jak toho dosáhnout,“ uvedla ale bez konkrétních detailů. Podle agentur si několikrát vysloužila potlesk.
„Křídlo strany, které chtěla oslovit, přesně na tohle slyší. Malý stát, silný přístup k migraci, Evropě a malé daně – což je něco, k čemu se zavázala,“ řekl pro iROZHLAS.cz opatření Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Právě toho, že by vláda Trussové mohla vyvolat finanční krizi, se obávali ekonomové už v době, kdy členové Konzervativní strany vybírali nového předsedu a rozhodovalo se mezi ní a Rishi Sunakem.
„Na rozdíl od Sunaka není Trussová považována za odbornici na ekonomiku. Což zvyšuje nervozitu finančních a ekonomických trhů, takže se hovoří i o možné krizi státních financí,“ komentoval to před časem Jiří Přibáň, který v Británii vyučuje na univerzitě v Cardiffu.
Jako již „historickou osobnost“ označuje Trussovou týdeník The Economist. A to bez ohledu na to, jak dlouho ještě její premiérství potrvá. Úřadu se ujala 6. září a hned o tři týdny později představila balíček daňových škrtů, společně se zárukami na ceny energií. Pokud přihlédneme i k desetidennímu smutku po smrti královny Alžběty II., vládla sedm dní – což je doba trvanlivosti hlávkového salátu, poznamenává škodolibě Economist.
Obavy z příštích voleb
Britové nevyjadřují podporu konzervativcům a ti z klesajících preferencí viní právě Trussovou. Podle experta Vášky z Univerzity Karlovy to má jasné vysvětlení: bojí se, že je přivede k „epochálnímu výprasku“ u dalších voleb.
Už nyní vedou v průzkumech labouristé o více než 20 procent. Trussovou navíc tlačí čas. Do dalších voleb do Westminsterského paláce zbývají dva roky. Na její straně není ani společenské vyčerpání z dvanáct let trvající a nepřetržité vlády konzervativců. „Ve chvíli, kdy se nestane něco důrazného, tak nezanechá žádnou stopu, nezíská si renomé ve straně a doklouže to k volební porážce,“ předpokládá Váška.
Uvnitř Konzervativní strany to proto skřípe. Řeší, jak napravit reputaci, což s ohledem na průzkumy veřejného mínění půjde ztuha. Od přelomu roku, kdy začaly napovrch vyplývat skandály někdejšího premiéra Borise Johnsona, konzervativci začali výrazně ztrácet podporu. V období „bezvládí“ narůstala obliba Labouristické strany.
Situace se nezlepšila ani s příchodem Liz Trussové do Downing Street 10. Na popularitu posledních pěti britských premiérů se zaměřil server The Spectator. Vychází z průzkumu agentury Ipsos Mori. Trussová se pohybuje na minimu. Za její vládou stojí pouze 16 procent Britů. Na takových číslech nezačínal žádný z jejích předchůdců.
Z toho pramení nepevná pozice premiérky. Její mandát navíc není postaven na podpoře vzešlé z voleb, je volbou konzervativců. Ve stranickém souboji cílila na pravicovou část členské základny, na ty, kteří prosazovali brexit. Na tvrdém postoji vůči evropské integraci stavěla.
Napětí v Konzervativní straně
„Slabou pozici měla od začátku, kdy měla jen třetinovou podporu. Hodně těch, kteří ji podporovali, přestali, když viděli, jak je nekompetentní, co se financí týče,“ popsal situaci pro iROZHLAS.cz politický komentátor listu The Guardian Jonathan Lis. „Měla hodně moci a politického kapitálu, pak to zvorala,“ podotkl.
Podle Vášky ale nyní není na stole možnost, že by konzervativci odstavili současnou – a stále ještě čerstvou – předsedkyni od moci. Důvodem však není to, že by byli spokojení s její prací. „Není to udržitelné. Ale nemůžete neustále měnit lídra strany, kdy k tomu široká veřejnost nemůže nic dodat,“ upozornil komentátor Lis.
Trussová tak dostala šanci, aby situaci zklidnila a vyřešila. Vláda slíbila, že do konce října představí přepracovaný rozpočtový plán na další rok. Váška do té doby předpokládá „tiché napětí“ v Konzervativní straně.
„Její osobní rating je v tuhle chvíli katastrofální. Hlouběji už asi klesat nemůže. Nyní je otázka, jestli a jak se vyhoupne,“ zamýšlel se odborník na Velkou Británii z Institutu mezinárodních studií.
Prestiž pro sebe i Británii se Trussová pokusila vystavět během své první zahraniční cesty. Od domácích problémů si odskočila do Prahy na první summit Evropského politického společenství.
Akce se konala striktně bez státních symbolů, a přestože jádro tvořily členské státy Evropské unie, pozvánku dostalo také 17 mimo unijních zemí. Blíže jsme o tom psali zde. Cílem bylo vytvořit geopolitickou sílu na evropském kontinentu. Místo, kde britská premiérka nemohla chybět.
